Dnes celý den jen jedeme. Ráno mě rozčílí obsluha benzínky, protože mi natankují tak, že kdybych do nádrže plivl, tak to přeteče. Vytahuji tedy kanystr a pouštím Doris žilou.
Vítr nám naštěstí fouká do zad, takže prvních 130km vcelku uteče. Sluníčko svítí, ale zima je hrozná. Teploměr ukazuje 8st. pocitově je kolem nuly. Jen co natankujeme, čeká nás dalších 240km. Za tu dobu, několikrát přemýšlím jak to NIC všude kolem je krásné. Nerostou stromy, keře, prostě nic. Jen nízky travanatý porost a hory. Pokud však sjedeme do kaňonu, místy se objeví zeleň, stromek i řeka.
V jednom místě se vítr stočí a nečekaně dostaneme pořádnou facku z boku. Leknu se, sotva stačim chytit řidítka. Pak se zase asfalt mění v „minové pole“. Kličkujeme mezi výmoly co to jde. Skoro jako by tudy skákal velký klokan, který po sobě nechává náhodně díry. O půl páte odpoledne máme za sebou dnešních 370km a přespáváme v Gdor. Costa. Vítr v zádech je super, spotřeba klesla na 5,5l/100km, i když jedeme celý den 100-110km/h.
